Muškaření na VN Bešeňová – kompletní průvodce místy a technikami

O tomto revíru už bylo napsáno a řečeno opravdu hodně, a proto je těžké přijít s něčím novým. Admin ale nedá pokoj, dokud se něco z Bešeňky nezveřejní! V podobě, v jaké ji rybáři znají dnes (CH/P), funguje jen několik let, ale za tu dobu si tento revír získal respekt a uznání mnoha rybářů. Já začnu spíš minulostí, kdy šlo ještě o mimopstruhový revír. Ani se mi nechce věřit, že je to už 19 let. Začátky byly dost těžké a bylo potřeba mít dostatek trpělivosti a výdrže.

Trpělivost při lovu na VN Bešeňová

Trpělivost proto, že zhruba na pět vycházek připadal jeden záběr. Když se promarnil, zůstaly jen oči pro pláč.
Minimum záběrů bylo způsobeno především tím, že do VN Bešeňová nebyly vysazovány lososovité ryby a ty, které se zde ulovily, pocházely z okolních přítoků (Ľupčianka a Malatínka). Šlo výhradně o pstruha obecného a jeho jezerní formu.
Průměrná velikost úlovku byla přibližně 50 cm. Chytali jsme převážně na imitace rybek, které jsme tehdy vázali ještě z „podpultového“ materiálu Furabou od Romana Mosera.

Imitace rybky

Výdrž při lovu ryb na VN Bešeňová

Výdrž proto, že začátky nahazování na jezeře dost bolí – ať už při samotném lovu, nebo doma při dovazování streamerů do téměř prázdných krabiček. Každá menší chyba, zejména na hrázi, se totiž krutě trestá ohlodáním celého návazce.
Po několika letech se začaly prodávat U-boaty a tehdy podle mě začaly na Bešeňce nejlepší sezóny, které jsem tam zažil.
Měli jsme možnost dokonale poznat každou část tohoto revíru. A samozřejmě jsme se dostali i k rybám, které jsme do té doby sledovali jen z hráze. Za zmínku určitě stojí úlovek mého strýce Dušana Mlynára: potočák 74 cm a jezerní pstruh 76 cm. Martin Poliak tehdy ulovil pstruha přes 80 cm.
Potom přichází změna zákona a vyhlášky o rybářství a změna revírování. Z VN Bešeňová se stává pstruhový revír, později upravený do režimu CHYŤ A PUSŤ. Konečně revír, kde je možné ulovit trofej alespoň na fotografii.
Změna nastala i v samotném muškaření, protože lov je povolen pouze ze břehu. Můžu být rád, že jsem měl možnost projet Bešeňku i na „Ú-čku“.

Historické fotografie z VN Bešeňová

K samotnému lovu na VN Bešeňová

Jarní měsíce

V jarních měsících jsou velmi dobrá místa v korytě kanálu u přítoku Kľačianky (A), která ústí těsně nad mostem v obci Vlachy. Vytváří tam písčitý hřbet, v jehož okolí se zdržuje většina ryb. Konkrétní stanoviště je ale velmi ovlivněno kolísáním hladiny.
Proto na tomto místě používám převážně streamer (snímek č. 2), který funguje i tehdy, když hladina doslova létá směrem do Liptovské Mary a o pár minut zase zpět.

Obr. 2 – Streamer na VN Bešeňová – jarní období

Dalším dobrým místem na jaře je pláž pod Horou (B). Tady je účinný pakomár (snímek č. 3). Voda se zde rychleji prohřívá a staré koryto Váhu nemá takový vliv na rojení hmyzu. Stále se tu nacházejí zbytky chodníků ze zatopené vesnice, které umožňují poměrně dobré brodění, ale upozorňuji na extrém: NUTNÁ KONTROLA STOUPÁNÍ HLADINY!!! Jinak hrozí nedobrovolný plavecký výcvik v plné výstroji. Protože jde o mělčí úsek s mírným klesáním, osvědčila se mi sestava se dvěma pakomáry na delším návazci (5–6 m). Rozestup mezi muškami přibližně 1,5 m a hover šňůra.

Obr. 3 – Jarní pakomár na VN Bešeňová

Dalším místem (C) je určitě ústí koryta Ľupčianky. Začátek sezóny je tam spíš o streamerování. Úsek na hrázi je dost ovlivněný kolísáním vodní hladiny. Při plném stavu je možné streamerovat od panelu, což je přibližně 60–70 m od dálnice. Blíž k dálnici je velký nános bahna, který streamerování znemožňuje. Když je hladina nižší a na okrajích koryta Ľupčianky je vidět bahno, je potřeba přesunout se blíž k hrázi. Toto místo už zlidovělo pod názvem: U MRAVENIŠTĚ. Těm, kteří nevědí proč, doporučuji přibalit do tašky svačinu – o návštěvu tašky pak bude postaráno.

Ústí Ľupčianky – extrémní brodění

Při dobrém stavu hladiny je výborný úsek na staré cestě, kde ústí koryto Malatínky (E). Vede k němu panelová cesta z obce Vlachy až na násep hráze. Dobrý stav znamená, že stará cesta je suchá až za malým mostem přes potok Malatínka.

Levá strana (blíž k dálnici) od cesty je vhodná na pakomára už v jarních měsících, na pravé straně je účinnější streamer. Na streamerování je vhodná intermediate šňůra s rychlostí potápění 1–1,5 in. Při streamerování v jarních měsících je dobré pomalejší stahování mušky nebo tzv. hand-twist (osmičkové stahování). Streamery používám v kombinaci: VELKÝ honí MALÉHO. Jako koncový streamer je apetizér a před ním menší lura (velikost 8). Rozestup mezi muškami přibližně 1,5 m.

Letní měsíce

V letních měsících (červen, červenec, srpen) je potřeba brát v úvahu zvýšení teploty vody a při přetrvávajících horkých dnech také nedostatek kyslíku.
Proto se stanoviště ryb výrazně mění. Pokud chcete v těchto měsících ulovit potočáka nebo jezerního pstruha, je potřeba si ráno přivstat. Konkrétní místo u přepadu z Liptovské Mary (F) je jako stvořené pro ranní streamerování ještě před svítáním. Na tomto místě používám potápivou šňůru (VIBE 125). Jde o potápivou hlavu dlouhou 12,5 m s plovoucím running line. Rychlost potápění 4. Velkou výhodou této šňůry při stahování je, že protože je potápivá pouze část šňůry, nedochází k zachytávání do kamenů v korytě Bešeňky. Ráno bývá hladina většinou nízká, takže je to místo, kde se snadno dostanete ke korytu. Napouštění přehrady obvykle začíná kolem 8.–9. hodiny ráno. Není ale dobré se na to spoléhat, od té doby, co máme v elektrárnách „Itala“ (Enel).
Pokud chcete dát přednost rannímu lovu na pakomáry, pak určitě místa G, B, D. Všechno ale záleží na stavu hladiny. Při plném stavu přehrady je chytatelný jen úsek G, kde jsou zatopené staré cesty. Tento úsek je skvělý během celého dne, zdržují se tam kapři, takže je to příjemná zábava na polední siestu. (snímek č. 4)

Letní pakomár na VN Bešeňová

Obr. 4 – Chlebová muška na kapry

Úsek pod dálnicí (D) u malé zátoky je většinou chytatelný jen brzy ráno, ale na pakomára je tam lov výborný. Od malé zátoky směrem doprava se nachází úsek s písčitým dnem, kde se dá poměrně dobře brodit. Tady se mi osvědčila kombinace pakomára a nymfy jepice (snímek č. 5). Díky písčitému dnu se zde pravděpodobně rojí nejvíc jepic. Byly dny, kdy se dalo velmi dobře chytat na suché jepice a ryby sbíraly z hladiny.

Obr. 5 – Nymfa jepice

Na večerní sběr pakomárů jsou dobré úseky B, C, E. U úseku při korytě Ľupčianky je důležité zohlednit stav vodní hladiny, směr větru a to, zda probíhá přečerpávání vyrovnávací nádrže. Pokud vítr fouká od dálnice směrem k Liptovské Maře, je dobré využít tah větru + proud koryta Ľupčianky a po nahození pakomárů jen držet šňůru a udržovat kontakt s muškou. V tomto případě funguje kombinace pakomára s mosaznou hlavičkou jako koncového a epoxidových pakomárů. Délka celého návazce 5–5,5 m + plovoucí šňůra.

Pokud nastane situace, kdy vítr fouká od Liptovské Mary směrem k dálnici, můžeme zvolit kombinaci hover šňůry a epoxidových pakomárů s „rodencem pakomára“, resp. Bibio. Nebo sestavu s hover šňůrou, těžkým pakomárem (tungstenová hlavička) a epoxidovým pakomárem. U druhé varianty je potřeba počítat s tahem koryta. Kdyby se použila plovoucí šňůra, vytvořilo by se „S“ a kontakt se záběrem i s muškou by byl minimální.
Mnoho rybářů se v letních měsících vyhýbá lovu v pravé poledne, kdy je slunce nejvýš. I tehdy se ale dá poměrně dobře zachytat na hrázi směrem ke korytu od výpusti přehradního tělesa. Je potřeba zvolit potápivou šňůru (rychlost 4–5), fluorocarbon 0,20 mm a dva bobíky (snímek č. 6). Podle hospodáře VN Bešeňová Romana chytáme na tzv. kukuřici. Nahodit, dopnout a držet se šňůry, jinak při záběru hrozí ztráta náčiní. Spodní tah koryta Ľupčianky bobíky oživuje, aniž byste museli pohnout jediným prstem.

Obr. 6 – Bobík na VN Bešeňová

Příchod podzimu

S blížícím se podzimem (přelom srpna a září) přichází nejlepší období pro muškaře. Ústí koryt Kľačianky (A) a Ľupčianky (C) patří k nejnavštěvovanějším místům. Blíž ke břehům přicházejí i větší potočáci a duháci, kteří se pomalu připravují na tah na trdliště.
Streamer je v tomto období účinný převážně za svítání. Mnohokrát se moje vycházky omezily na 1–2 hodiny před svítáním. Jakmile vyšlo slunce nad přehradní hráz Liptovské Mary, ryby přestaly být aktivní. Potravu začaly přijímat až odpoledne, většinou pakomáry, a pokračovaly až do setmění. Zajímavostí těchto měsíců je použití jedné mušky – bobíkového blobu (snímek č. 7). Po celou sezonu o tento vzor ryby téměř nejeví zájem, až koncem srpna se situace mění. Osvědčil se mi jak v kombinaci s potápivou šňůrou, tak s plovoucí šňůrou, dvěma pakomáry a bobíkovým blobem na konci sestavy. Rozestup: blob 1,5 m od pakomára, mezi pakomáry 1 m.

Obr. 7 – Bobíkový blob

Náčiní, které používám na jezeře

• Streamerování: prut AFTMA 7 – G.Loomis IMX 7100, Soldarini MAX-D 7100
• Potápivé šňůry: Soldarini Lago WF7S3, Rio Deep Full Sinking, intermediate Camou Soldarini
• Fluorocarbon: 0,20–0,22 mm
• Pakomáři (buzzer fishing): prut AFTMA 7 (2,90–3,05 m) při silnějším větru, G.Loomis IMX 6100, Soldarini Lago 7
• Plovoucí / hover šňůry: Guideline 4 Cast, Soldarini Hover, Vision Presentation
• Fluorocarbon: 0,16–0,20 mm
• Háčky: Tiemco 2499 SP, Soldarini 502BL, Soldarini 501BL

Na závěr chci těchto pár řádků využít jako poděkování

Poděkování patří nejlepšímu hospodáři (Romanu Gemzickému), který se o tento revír stará. A samozřejmě kamarádům, bez kterých by byla u vody nuda. Doufám, že se v nové sezoně všichni potkáme U MRAVENIŠTĚ!

Video z místa, kterému se říká Mraveniště